Vzniká nová reprezentační koncepce Brisbane 2032

Koncepce by měla stanovit směr k dlouhodobé úspěšnosti českého veslování na mezinárodní úrovni a k optimálnímu využití omezených zdrojů, které pro dosažení tohoto cíle máme. Měla by se stát klíčovým nástrojem pro řízení a rozvoj veslařské reprezentace od dorostenecké po seniorskou.

S postupem tvorby nové koncepce přijímá ČVS postupně některá rozhodnutí tak, aby nový směr co nejdříve vešel do praxe a byli jsme tak připraveni na další olympijské cykly. Takto již:

• byla změněna struktura středisek talentované mládeže (SpS, oddílové akademie, SCM, regionální veslařské akademie a VSCM), 
• byly vypsány poptávky pro obsazení pozic UT, UT23 (věková kategorie 16 až 22 let) a koordinátorů SCM a VSCM a připravuje se poptávkové řízení po pozici UTM (věková kategorie do 15ti let),
• připravuje se Trenérská akademie pro reprezentační i oddílové trenéry,
• byl schválen projekt podpory duální kariéry veslařů, kdy svaz bude podporovat veslaře jak v jejich sportovní kariéře, tak v přípravě na kariéru civilní.

Připravuje se i podpora talentovaných veslařů a reprezentantů prostřednictvím diskusí o tzv. dlouhodobém kontraktu s ČVS a příprava Osobních karet sportovců. Tam by se měly promítnout jak sportovní, tak osobní cíle veslařů a podmínky potřebné pro jejich dosažení. Jedním z prvních kroků k naplnění tohoto záměru budou rozvojové rozhovory s reprezentanty.

Co si máme pod výrazem „rozvojové rozhovory“ představit, jsme se zeptali Michala Kurfirsta, předsedy Českého veslařského svazu a Přemysla Panušky s Josefem Severou, kteří rozhovory povedou.

Jedním z prvních kroků k naplnění cílů nové koncepce reprezentace ČVS budou tzv. rozvojové rozhovory s našimi reprezentanty. Co si pod tím můžeme představit?

MK: Je potřeba uvést, že koncepce stále vzniká. V průběhu tohoto procesu už jsme ale udělali nějaká rozhodnutí. Jedním z nich je, že chceme podporovat duální kariéru veslařů a chceme více propojit nás všechny u vody. Myslím tím závodníky, ty, kteří se o ně starají i předsednictvo svazu. Všichni totiž máme společný cíl a k tomu by měla vést intenzivnější komunikace, intenzivnější výměna informací, větší sdílení toho, jaké máme ambice a co všechno je potřeba udělat pro to, aby mohly být tyto ambice naplněny. A to jak ze strany závodníků, tak ze strany svazu.
S tím souvisí jeden z prvních kroků, který plánujeme, a to je diskuse o dlouhodobých vizích závodníků, abychom se dozvěděli, jaké jsou jejich ambice, čeho chtějí dosáhnout a co všechno je podle nich potřeba pro to, aby to dopadlo tak, jak si představují. A hlavně, co pro to může udělat svaz. Nepochybně je dost kroků, které můžeme na straně svazu udělat.

Jak budou rozvojové rozhovory probíhat a co si od nich slibujete?

PP: Jsme na úplném začátku našeho snažení. Chceme začít posílením motivace závodníků a podpořit jejich přemýšlení o kariéře v dlouhodobějším časovém horizontu. Chceme, aby závodníci začali vnímat to, že jejich sportovní rozvoj není otázkou jedné sezóny, ale několika let, možná jednoho nebo dvou olympijských cyklů. Chceme, aby závodníci, trenéři i realizační tým přemýšleli takto daleko. Chceme zjistit výkonnostní cíle závodníků a podpořit je v tom.
Vedle toho bychom chtěli řešit i osobní rozvoj sportovce. Co by chtěl dosáhnout ve svém osobním, mimosportovním životě. Mám na mysli studium, profesní cíle, bydlení, rodinu... A podpořit je i v tomto snažení.

MK: Mně se líbí slovo kariéra, které Přemek použil. To přesně vystihuje ten dlouhodobý aspekt. To, že to není otázka jednoho závodu, není to otázka jedno mistrovství světa, není to jeden start na olympijských hrách. Je to sportovní kariéra a my chceme efektivními kroky maximálně přispět k využití veškerého potenciálu, který daný sportovec má.  To samé platí i o osobní kariéře sportovce. Tu chceme pragmaticky podpořit také. Chceme naše veslaře podporovat při studiích, pomoci jim k zajímavým stážím během a po skončení studia tak, aby měli po ukončení aktivní veslařské kariéry zajímavé reference ve svých CV.

Máte nějakou představu, co od závodníků uslyšíte?

PP: Samozřejmě, že závodníky, kteří jsou v reprezentačním týmu, známe a dlouhodobě s nimi spolupracujeme. Takže nějakou představu máme, ale chceme vysledovat trendy tak, aby se závodníci postupně, trpělivě zlepšovali ve všech možných ukazatelích výkonnosti.
Navíc si myslím, že si závodníci o svých cílech promluví rádi. I jim to pomůže utřídit si, co chtějí dokázat ve svém sportovním i osobním životě, dokud budou veslovat, ale musí přemýšlet i o tom, co nastane, až s veslováním skončí.

MK: Základní otázkou je ambice našeho sportovce, reprezentanta. O tom se běžně nebavíme, ale děláme sport, děláme veslování a měli bychom se tedy diskusi o ambicích naučit. Bez jakékoliv předpojatosti a s co největší otevřeností. Když budeme ambicím rozumět, můžeme společně přemýšlet, co můžeme udělat pro jejich naplnění. Při plánování rozvoje sportovní výkonnosti i při podpoře závodníka v jeho civilním životě.

Předpokládám, že z představ reprezentantů, resp. ze snahy o jejich naplnění, mohou plynout pro svaz potenciální dodatečné finanční náklady…

MK: Mluvili jsme o tom, že u některých veslařů chceme plánovat jejich výkonnostní rozvoj na období dvou olympiád, což je v současné chvíli 9 let. A pojďme se o tom bavit! O tom, co je potřeba udělat a jaké podmínky nastavit, aby konkrétní sportovci, kteří věří, že se probojují na olympiádu v Brisbane, mohli u veslování zůstat, aby je to bavilo a aby byli zajištění.
Nedávno jsem slyšel zajímavou úvahu, že má-li dobře dopadnout závod v olympijském finále, musí klapnout tisíc věcí najednou. A kterých tisíc věcí je to u nás? Když je budeme chtít znát a budeme např. vědět, že potřebujeme sehnat finanční nebo jinou pomoc, tak je nějaká rozumná šance že se o ní svaz postará. Když potřeby znát nebudeme a neřekneme si to, tak šance je nula.

Kdy chcete s rozvojovými rozhovory začít a kdy chcete realizovat opatření na základě závěrů, které vyplynou z nasbíraných poznatků?

PP: Docela to spěchá a my neotálíme, je tři týdny po mistrovství světa a my se do toho chceme tento týden pustit. Dlouhý časový horizont tady nedává smysl. Pojďme začít ty potřeby řešit neprodleně.

MK: Je to nová aktivita. Pro každého, s kým se potkáme, to bude nová zkušenost, takže na jednu stranu by bylo super, kdybychom to stíhali rychle, přesně, jak říká Přemek, na druhou stranu jsme připraveni tomu dát čas, právě proto, aby si to sedlo.
Chceme, aby sportovci měli pocit důvěry. Myslím, že se může stát, že se k tomu společně vrátíme za nějaký čas, za týden, za dva, za tři, protože každému se to v hlavě trochu urovná a uděláme si z toho společně nějaké závěry.
Rádi bychom se všemi mluvili do Vánoc, a to včetně juniorské reprezentace, členů SCM a regionálních veslařských akademií.

Budete se při rozhovorech reprezentantů ptát na jejich ambice. Bude také příležitost, aby se ptali závodníci?

MK: Záměrně jsme prvním setkáním se závodníky pověřili spolupracovníky bez přímé nadřízenosti. Aby byl rozhovor podpůrný, motivační, rozvojový... Proto jsme poprosili Přemysla Panušku a Josefa Severu, kteří mají velké zkušenosti – Přemek s našimi závodníky a Josef s koučováním – aby celý proces načali. Jinými slovy, závodníci se samozřejmě ptát mohou, ale ne na všechno budou schopní Přemek s Pepou odpovědět.
V druhém kroku předpokládám, že si sedneme společně – patrně i s UT nebo UT23 a místopředsedou pro sport a zkusíme odpovědět na všechny otázky, které souvisí i s praktickými činnostmi a podporou závodníků.

Jak budete ověřovat, že opatření na základě získaných poznatků jsou účinná?

PP: Určitě se budou pro sezónu stanovovat i nějaké dílčí výkonnostní cíle, které se budou průběžně vyhodnocovat. S trenérem i se závodníkem.

MK: Až si tento proces vyzkoušíme a naučíme, budeme ho opakovat každý rok. To bude ta kontrola a zároveň příležitost pro zjištění změn v ambicích závodníků v průběhu času. To, že proces bude probíhat jednou ročně, bude obsažené v samotné reprezentační koncepci ČVS.

--------------------------------------------

Předsednictvo ČVS na svém zářijovém zasedání pověřilo přípravou rozvojových rozhovorů Přemysla Panušku a Josefa Severu.

Přemysl Panuška – analytik ČVS, bývalý dlouholetý UT, UT23 a metodik ČVS.
Josef Severa - externí spolupracovník ČVS, mentor a kouč s rozsáhlými a dlouholetými zkušenostmi v oblasti pomoci zlepšení fungování společností. 

--------------------------------------------

Josefe, jak vlastně vnímáš svou roli a jak se cítíš ve světě sportu?

JS: Cítím se trošku rozechvěle, ale to je vždy před začátkem projektu, kde se bude hodně pracovat s lidmi, které neznám. Ale moc se těším. Líbí se mi záměr, který Michal rozjíždí a který vlastně říká, pojďme tvrdě pracovat, pojďme budovat něco, co přežije desítky let, ale hlavně, pojďme to dělat společně, dohromady. Nevytvářejme izolované skupiny, ale pojďme o věcech mluvit a na řešení se dohodnout.
Ve sportu, na rozdíl od byznysu, mám pocit, že lidé jsou poctivější, otevřenější a slušnější. Jsou víc sami sebou, nehrají nějaké hry a mají se vzájemně radši. To mi dává silnou víru, že naše rozhovory budou ku prospěchu věci a že pomohou dojednat vše potřebné mezi sportovcem, trenérem a svazem pro to, aby závodník měl co nejdelší kariéru a mohl dosáhnout na co nevyšší mety.

Mluvil jsi o byznysu, je vlastně přenositelné to, co jsi se naučil ve firmách, k nám do sportu?

JS: Nejenom přenositelné, ale navíc rozšiřující. Za sebe mám pocit, že se lidé v podstatě nemění. Všichni v sobě máme sebe jako dítě, sebe jako teenagera, sebe jako manažera a i vše další, co jsme prožili. To, co nás žene k úspěchu v práci, používáme i ve sportu. Já jsem často pracoval při rozvojových projektech právě s přenosem vzorců chování jednotlivců z prostředí do prostředí. Když jsi úspěšný ve svém hobby, není důvod, abys neuměl být úspěšný i jinde. Jen lidé často oddělují prostředí, ve kterých se pohybují a myslí se, že jsou v nich jiní. Nejsou.
Ale je to hezká otázka pro osobní reflexi, se kterou se dá krásně pracovat - kým vlastně jsi, pokud bych Ti odebral tvůj sport? Co zůstane? Co s tím? Kdybys nebyl úspěšný ve sportu, byl bys jiný? Jak a proč? Odpovídat na takové otázky je vlastně hra, protože objektivní odpověď nikdo nezná, ale vede k sebepoznání, sebeurčení. Pokud se to děje s láskou k sobě a bez výčitek, dají se stavět nové perspektivy :-)

MK: Snaha o využití zkušeností z různých prostředí je jednou u charakteristik úspěšných, učících se organizací. Využívat lze například zkušenosti zahraničních veslařských federací, z jiných sportů, z jiných profesí, jako je školství nebo zdravotnictví, nebo třeba z fungování úspěšných firem. A právě přenositelnost úspěšných vzorců mezi sportem a firmami je jedním z předpokladů duální kariéry, kterou chceme podporovat. Pokud se někdo dlouhodobě věnuje veslování, naučí se být výjimečným nejenom při tréninku a závodění, ale může být výjimečnou osobností i v civilním životě.
Při veslování sportovec rozvíjí mnohé jiné schopnosti a dovednosti jako je např. cílevědomost, odpovědnost, disciplína, psychická odolnost, racionální rozhodování atp. To jsou stránky, které ocení budoucí zaměstnavatelé po skončení aktivní veslařské kariéry našich veslařů. Proto věříme, že ČVS může pomáhat nejen v přípravě na úspěšnou sportovní kariéru, ale i v přípravě na kariéru civilní. Motto „úspěšný veslař, úspěšný člověk“ by mělo být obsaženo v reprezentační koncepci Brisbane 2032.

Díky za rozhovor a přeji hodně sil.