Stručná historie veslařského sportu

Závody na veslařských lodích lze vystopovat již v době faraónů. Velká sfinga v Gize podává svědectví o mimořádném veslařském výkonu faraóna Amenhotepa II. Ve starém Řecku byly závody triér součástí antických panathénajských slavností, které představovaly cosi jako přehlídku moci a síly Athén.

Ve středověku bylo veslování rozšířeno zejména v Itálii, kde v Benátkách závody veslic tvořily nedílnou součást zábavy tehdejší šlechty.

Kolébkou moderního veslování je Anglie, kde se již na počátku 18. století pořádaly veslařské závody o ceny. První velká veslařská regata se uskutečnila na Britských ostrovech již roku 1775 a nejstarší závod, dodnes populární klání osmiveslic mezi univerzitami Oxford a Cambridge, vznikl roku 1829.

Do Čech se veslování dostalo z Hamburku díky tamním obchodníkům. První závody se konaly v rámci oslav příjezdu prvního vlaku do Prahy dne 22. 8. 1845. V roce 1860 vznikl v Praze na Žofíně první veslařský klub s názvem English Rowing Club, jehož členy byli nejen Angličané a Němci, ale i Češi. Velký podíl na dalším rozvoji veslování měl Miroslav Tyrš, který dal v roce 1865 impuls k založení veslařsko-plavecké jednoty Vltava a v roce následujícím byl při Sokole pražském založen veslařský odbor. Zájem o veslování mezi Sokoly vedl k ustavení dalších veslařských odborů v Hodoníně, Roudnici nad Labem, Písku a Praze.

V roce 1884 byla založena Ústřední jednota veslařů z Čech. Především zásluhou Josefa Rösslera-Ořovského se jí v roce 1893 podařilo navázat kontakt s mezinárodní veslařskou federací FISA, která vznikla rok předtím. V roce 1896 pak FISA vydala souhlas se startem českých veslařů v mezinárodních závodech. Členy FISA jsme se stali v roce 1920.

Byl to také Rössler-Ořovský, který v roce 1895 založil nejstarší český Jarní skulerský závod, který je dodnes součástí Primátorek. Právě vznik závodu o Primátorský štít v roce 1910 byl mocným impulsem pro české veslování. Primátorky se staly jedním z mezníků v rozvoji českého veslování a významnou pražskou společenskou událostí, jejíž kontinuitu přerušila pouze první světová válka.

Úspěchy na mezinárodní scéně na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned v roce 1895 přivezl bronz z mistrovství Evropy v Ženevě slávista Gustav Langhans, shodou okolností první historický vítěz Jarního skulerského závodu Rösslera-Ořovského.

Rozvoj veslařského sportu výrazně ovlivnila druhá světová válka, která zanechala četné mezery v řadách českých veslařů. Po válce však došlo v českých zemích k obrovskému rozkvětu veslařského sportu. Do té doby se datují i jedny z největších sportovních úspěchů, mezi nimiž si veslaři zvláště cení vítězství třeboňské čtyřky s kormidelníkem (Karel Mejta, Jiří Havlis, Jan Jindra, Stanislav Lusk, kormidelník Miroslav  Koranda) na olympiádě v roce 1952 a zlatého triumfu na římské olympiádě v roce 1960 zásluhou dvojskifu Václav Kozák - Pavel Schmidt.

K dalším osobnostem tohoto období patří i několikanásobní medailisté z vrcholných soutěží bratři Oldřich a Pavel Svojanovští, Otakar Mareček, Karel Neffe, Jaroslav Hellebrand, Zdeněk Pecka, Václav Vochoska a řada dalších (viz Přehled výsledků reprezentace).

V poválečné historii se u nás konalo už pět vrcholných veslařských akcí. Račice přivítaly dvě mistrovství světa juniorů – v letech 1986 a 2010. Račické sportovní centrum v roce 1993 hostilo dokonce i mistrovství světa dospělých a v roce 2009 se zde sešel světový výkvět veslařů do 23 let. V Praze proběhl v roce 1961 evropský šampionát.

Pozici českých veslařů ve světě neoslabilo ani rozdělení federace. Nemálo úspěchů zaznamenalo české veslování právě na přelomu tisícíletí, a to nejen v podobě medailových úspěchů skifaře Václava Chalupy, ale i vicemistra světa Tomáše Kacovského či jeho nástupce ve skifu lehkých vah – mistra světa z roku 2000 Michala Vabrouška.

Na olympijských hrách 2004 vybojovala stříbrné medaile párová čtyřka David Jirka, Jakub Hanák, Tomáš Karas, David Kopřiva. V té době začali o sobě dávat vědět i vynikající skifaři Ondřej Synek a Mirka Knapková. Oba se dnes mohou pyšnit ziskem titulů mistrů světa i Evropy. Mirka je dokonce olympijskou vítězkou z roku 2012, Ondřej má dvě olympijská stříbra a jeden bronz.