Závody na veslařských lodích lze vystopovat již v době faraónů.
Velká sfinga v Gize podává svědectví o mimořádném veslařském výkonu
faraóna Amenhotepa II. Ve starém Řecku byly závody
triér součástí antických panathénajských slavností, které
představovaly cosi jako přehlídku moci a síly Athén.
Ve středověku bylo veslování rozšířeno zejména v Itálii, kde v
Benátkách závody veslic tvořily nedílnou součást zábavy tehdejší
šlechty.
Kolébkou moderního veslování je Anglie, kde se již na počátku
18. století pořádaly veslařské závody o ceny. První velká veslařská
regata se uskutečnila na Britských ostrovech již roku 1775 a
nejstarší závod, dodnes populární klání osmiveslic mezi
univerzitami Oxford a Cambridge, vznikl roku 1829.
Do Čech se veslování dostalo z Hamburku díky tamním obchodníkům.
První závody se konaly v rámci oslav příjezdu prvního vlaku do
Prahy dne 22. 8. 1845. V roce 1860 vznikl v Praze na Žofíně první
veslařský klub s názvem English Rowing Club, jehož členy byli nejen
Angličané a Němci, ale i Češi. Velký podíl na dalším rozvoji
veslování měl Miroslav Tyrš, který dal v roce 1865
impuls k založení veslařsko-plavecké jednoty Vltava a v roce
následujícím byl při Sokole pražském založen veslařský odbor. Zájem
o veslování mezi Sokoly vedl k ustavení dalších veslařských odborů
v Hodoníně, Roudnici nad Labem, Písku a Praze.
V roce 1884 byla založena Ústřední jednota veslařů z Čech.
Především zásluhou Josefa Rösslera-Ořovského se jí
v roce 1893 podařilo navázat kontakt s mezinárodní veslařskou
federací FISA, která vznikla rok předtím. V roce 1896 pak FISA
vydala souhlas se startem českých veslařů v mezinárodních závodech.
Členy FISA jsme se stali v roce 1920.
Byl to také Rössler-Ořovský, který v roce 1895 založil nejstarší
český Jarní skulerský závod, který je dodnes součástí Primátorek.
Právě vznik závodu o Primátorský štít v roce 1910 byl mocným
impulsem pro české veslování. Primátorky se staly jedním z mezníků
v rozvoji českého veslování a významnou pražskou společenskou
událostí, jejíž kontinuitu přerušila pouze první světová válka.
Úspěchy na mezinárodní scéně na sebe nenechaly dlouho čekat.
Hned v roce 1895 přivezl bronz z mistrovství Evropy v Ženevě
slávista Gustav Langhans, shodou okolností první
historický vítěz Jarního skulerského závodu Rösslera-Ořovského.
Rozvoj veslařského sportu výrazně ovlivnila druhá světová válka,
která zanechala četné mezery v řadách českých veslařů. Po válce
však došlo v českých zemích k obrovskému rozkvětu veslařského
sportu. Do té doby se datují i jedny z největších sportovních
úspěchů, mezi nimiž si veslaři zvláště cení vítězství třeboňské
čtyřky s kormidelníkem (Karel Mejta, Jiří Havlis, Jan
Jindra, Stanislav Lusk, kormidelník Miroslav
Koranda) na olympiádě v roce 1952 a zlatého triumfu na
římské olympiádě v roce 1960 zásluhou dvojskifu Václav
Kozák - Pavel Schmidt.
K dalším osobnostem tohoto období patří i několikanásobní
medailisté z vrcholných soutěží bratři Oldřich a Pavel
Svojanovští, Otakar Mareček, Karel Neffe, Jaroslav Hellebrand,
Zdeněk Pecka, Václav Vochoska a řada dalších (viz Přehled
výsledků reprezentace).
V poválečné historii se u nás konalo už pět vrcholných
veslařských akcí. Račice přivítaly dvě mistrovství světa juniorů –
v letech 1986 a 2010. Račické sportovní centrum v roce 1993 hostilo
dokonce i mistrovství světa dospělých a v roce 2009 se zde sešel
světový výkvět veslařů do 23 let. V Praze proběhl v roce 1961
evropský šampionát.
Pozici českých veslařů ve světě neoslabilo ani rozdělení
federace. Nemálo úspěchů zaznamenalo české veslování právě na
přelomu tisícíletí, a to nejen v podobě medailových úspěchů skifaře
Václava Chalupy, ale i vicemistra světa
Tomáše Kacovského či jeho nástupce ve skifu
lehkých vah – mistra světa z roku 2000 Michala
Vabrouška.
Na olympijských hrách 2004 vybojovala stříbrné medaile párová
čtyřka David Jirka, Jakub Hanák, Tomáš Karas, David
Kopřiva. V té době začali o sobě dávat vědět i vynikající
skifaři Ondřej Synek a Mirka
Knapková. Oba se dnes mohou pyšnit ziskem titulů mistrů
světa i Evropy. Mirka je dokonce olympijskou vítězkou z roku 2012,
Ondřej má dvě olympijská stříbra a jeden bronz.