Úspěšná výprava mladých veslařů se vrátila z Kanady domů

Mistrovství světa v Kanadě bylo pro vybrané závodníky velkou neznámou. Vedení ČVS zvolilo jako součást výpravy i dva náhradníky. A tato volba se vyplatila. V přípravě bylo velmi složité simulovat podmínky, které na závodníky v Kanadě čekaly. Závodníci museli počítat s časovým posunem 6 hodin a také se změnou podnebí. Teploty měly být stejné, ale vlhkost byla daleko vyšší, než na kterou jsou zvyklí.

Do St. Catharines jako první odcestovala výprava U23 závodníků, tedy dvě párové čtyřky. Oběma lodím se v průběhu sezóny dařilo i na evropských mezinárodních regatách. Do Kanady odjížděly s očekáváním na dobrá umístění. První závod absolvovala párová čtyřka mužů, hned po zahájení v neděli 18. srpna.

Program závodů záhy ovlivnilo právě počasí, kdy z důvodu očekávaného hurikánu, musel být pondělní program kompletně změněn a pro organizátory nastaly krušné časy s přeskládáním nadcházejících závodních dnů.

Tak, jak bylo avizováno, počasí a rozdílné podmínky měly vliv na zdraví závodníků. Párová čtyřka žen nastupovala se zdravotními komplikacemi a nepodařilo se jí odjet závody v té nejvyšší kvalitě. Ve finále B zmobilizovaly všechny síly a závod vyhrály. Obsadily celkově 7. místo.

Párová čtyřka mužů promlouvala do výsledků už od počátku z předních pozic a s nejlepšími časy. Finálový závod byl boj o první až třetí příčku na desetiny sekundy. Pro naši posádku to znamenalo stříbro a velkou radost v cílovém prostoru.

„Rozjížďka na MS se nám až překvapivě podařila, semifinále nás pak zase vrátilo do reality, povětrnostní podmínky nám úplně nevyhovovaly a myslím, že semifinále nebyl náš nejlepší závod, ale na postup to naštěstí stačilo. Po dojezdu jsem nevěděl, zda jsme 3. nebo 4., až na platě od Navyho (trenér Jan Navrátil) jsem se dozvěděl, že jsme dojeli druzí. Jsem si jistý, že toto semifinále byl jeden z nejnáročnějších závodů mé veslařské kariéry. Při finále foukal silný povítr, což nám vyhovovalo, udělali jsme dobrý start a soupeři nám dovolili najít si uvolněné dráhové tempo, závod se nám hodně povedl, ale na vítězné Poláky to nestačilo. Dotahovali jsme se na ně, ale vedení se jim podařilo udržet. V cíli jsem zase nevěděl, jestli jsme třetí nebo druzí, ale medailová radost byla jistá. S mistrovstvím světa jsme velice spokojeni, podařilo se nám vylepšit naše loňské 8. místo, snad se nám to příští rok podaří znovu trochu vylepšit,“ zhodnotil vystoupení párovky mužů U23 její veslovod Michal Zindulka.

Juniorské posádky začínaly svůj program v úterý 20. srpna. Navíc program MS doplňovaly závody neolympijských disciplín, a to i u paraveslařů.

Junioři měli v záloze dva skifaře. Náhradnicí byla Markéta Forejtová a za juniory Matěj Smejkal. Vzhledem ke zdravotnímu stavu Jakuba Holického na párové čtyřce, zaskočil právě Matěj do lodi, která vybojovala bronz.

 „Závod se nám dařil už od začátku. Podařil se nám i start a přešli jsme do našeho tempa, na které jsme zvyklí. V postartovních tempech jsme se utrhli od druhé půlky pole. Dlouho jsme se drželi s Italy, ty jsme nedokázali zachytit. Navíc jsme tedy jeli s Matějem Smejkalem jako s náhradníkem. Tuhle sestavu jsme neměli tak sveslovanou, takže i v těchto podmínkách za nás skvělý výkon a s výsledkem jsme maximálně spokojení,“ hodnotí posádka svůj výkon.

Velmi se dařilo i noncoxu juniorek, který v prvním závodě zajel nejrychlejší čas. Po finále byla posádka nadmíru spokojená. Třetí místo je skvělým výsledkem a příslibem do budoucna pro nepárové ženské veslování.

„Třetí pozici jsme držely od stratu. V průběhu závodu se medailové lodě oddělily od zbytku startovního pole a my jsme si třetí příčku dovezly až do cíle. S naším výkonem jsme nadmíru spokojené,“ shodli se všechny členky posádky na hodnocení jejich vystoupení na MS.

„Já sama jsem tedy moc ráda, že jsem jela s takhle skvělými holkami a mohla s nimi strávit celé léto. A vybojovat tuhle cennou placku,“ dodala Ella Boldišová.

Drobný smutek a zklamání se objevil u noncoxu juniorů. V sezóně se jim dařilo a věřili, že je možné si sáhnout na medailové pozice.

 „Už od startu se nám moc nedařilo. Všichni nám docela ujeli. Tlačili jsme se na ně, do kiláku jsme se drželi na čtvrtém místě s Číňany. Ve druhém kilometru jsme se propadli na páté místo. A takto jsme i dojeli. Myslím si, že nám chyběly síly a jízda nebyla úplně pohodlná. Vezeme tedy páté místo, zklamání tam trochu je, i když umístění asi není špatné. Jen očekávání bylo větší,“ vyjádřil své pocity za celou posádku Tadeáš Macháček.

Páté místo obsadila i párovka juniorek a i u nich bylo z jejich reakcí znát lehké zklamání.

„Od startu jsme do toho šly s tím, že máme na medaili. První pětistovka se nám opravdu povedla a myslím si, že to byl nejlepší start na celém mistrovství. Jely jsme opravdu hezky až do kiláku. Troufám si říct, že i na druhém místě. Byly jsme na tom podobně s Němkami a Italkami. Na patnáctistovce na nás začaly tlačit Polky. Pak nám chyběla rychlost. Ta nám prostě výrazně chyběla v poslední pětistovce. Možná to bylo i tím, že jsme byly trochu nemocné a chyběla nám síla do finiše.  Ale bojovaly jsme do konce, zkusily jsme to, dojely jsme páté. Samozřejmě nás to v tu chvíli mrzelo, ale nakonec páté místo na světě je dobrý výsledek. A jsme rády,“ shrnuje finálový závod párovky juniorek Gabriela Snopková.