Pavlína Žižková zajela na trenažéru druhý světový rekord během 2 měsíců

Jak řekla, tak splnila. „Sto kilometrů už asi nikdy nepojedu. Říkala jsem si ale, že zkusím buď čtyřiadvacetihodinovku, nebo pak spíš asi nejdéle kontinuální veslování. To je, myslím, kolem 29 hodin...," řekla Pavlína Žižková po svém rekordu na 100 km, který na veslařském trenažéru zajela na konci května. Nakonec si olomoucká veslařka vybrala první možnost a o dva měsíce později opět předvedla fantastický výkon korunovaný dalším světovým rekordem, který ji byl včera konečně uznán!

V pátek 31. července vyrazila v loděnici Veslařského klubu Olomouc na nejtěžší zkoušku svého života, která skončila až o den později. „Prostě v pátek jsem přepnula hlavu a v sobotu nahodila zpátky. Asi tak nějak mi to přijde,“ stručně zhodnotila Pavlína Žižková průběh své rekordní jízdy. Na zdolání těžko uvěřitelných 284km a k tomu 650m během 24 hodin potřebovala 30 039 temp. Průměrná rychlost se zastavila na hodnotě 2:31,7 min/500 m. „Nemůžeš jet stejný průměr od začátku do konce. To prostě nejde! Na začátku, když to byla pořád pohoda a měla jsem cílový dojezd 322km, tak jsem věděla, že to musím trochu brzdit. Ale čím déle nedáš pauzu, tak pak je to stabilnější. Musíš prostě mít reálný odhad,“ prozradila čtvrtá žena Světových her 2017 ve Vratislavi, že velmi důležitá je také taktika. Respekt měla rovněž z velkého tepla: „Přeci jen bylo dost vedro, tak jsem si říkala, jestli poznám, že už to dál nejde dřív, než tam sebou fláknu!“

Takto dlouhou vzdálenost není možné odjet bez přestávek. „Asi po 80km jsem musela na záchod, to byla první pauza. Pak ještě asi 3-4x. Mezitím jsem zastavila akorát na napití nebo trochu jídla, ale to jsem neslézala z trenažéru. Protahovala jsem se také za jízdy. Nestihneš tak zjistit, co tě všechno bolí,“ prozradila světová rekordmanka, že přestávky by spočítala na prstech jedné ruky.

Během svého fantastického výkonu si prošla několika krizemi. „První nastala, než se zlomila první hodina. Nejhůře však bylo tak mezi 6 – 8 hodinou, to bylo kolem 80km. Pak už si tak nějak zvykneš. Vždycky jsem si dala nějaký mantinel, ke kterému jsem se upnula, ale když se blížil, tak se to nekonečně vleklo. Čas získal úplně jiný rozměr. Hlavně, když ta čísla vidíš pořád před sebou. Také je něco jiného, když se ti odečítají metry nebo minuty! Metry máš šanci ovlivnit v tom, jak zatáhneš. Čas si jede pořád po svým,“ přiznala veslařka z Olomouce, že se jí díky této zkušenosti změnil pohled na trenažér.

„Myslím, že hned po dojezdu těch 100 km to bylo horší, než po dojezdu 24 hod. To jsem ležela, jak chcíplej had a tekly mi slzy... Po té čtyřiadvacetihodinovce se mi spíš podlamovaly nohy, ale neměla jsem potřebu lehnout si na zem a ležet. Chtěla jsem odjet domů na kole. Byla jsem i přesvědčená, že si aspoň rozhýbu nohy, ale pak se mi udělalo fakt zle, trochu se mi motala hlava, tak jsem musela usoudit, že je to blbost,“ popsala Pavlína velké vyčerpání se dostavilo postupně. Díky únavě musela vzdát i své oblíbené cesty z loděnice na kole domů.

„První rekord mi moc dlouho nevydržel! Uvidíme, koho inspiruji nyní,“ poukázala Pavlína Žižková na fakt, že její rekord na 100km již stihla překonat jedna francouzská veslařka. Inspirovat se jí ale již podařilo Václava Zittu. Český trenažérový démon si naplánoval útok na mužský světový rekord v 24 hodinovce. Metu 318 106 metrů se několikanásobný medailista z trenažérových mistrovství Evropy pokusí překonat 22. – 23. srpna 2020 v loděnici Slavie Praha.