Mistrovství světa 2022 poskytlo prostor k výzkumu "prototypu" veslaře

Využili jsme příležitosti, kdy se MS pořádalo v ČR, tudíž příležitosti podívat se podrobněji, jak vlastně vypadá tělesná stavba závodníků světové elity. Do výzkumu se mohli zapojit závodníci startující na MS.

Doposud publikované výzkumy se podařilo překonat ve 3 zásadních aspektech.

·       máme výsledky z vrcholu soutěžního období

·       máme poměrně vysoký počet účastníků, zejména v kontextu toho, že změřit jednoho závodníka trvalo řádově 15 minut

·       máme v rámci jedné studie účastníky z mnoha zemí světa

Zjišťovala se celá škála antropometrických parametrů, tzn. tělesných rozměrů, od jednoduchých, jako je výška a hmotnost, přes složitější, jako šířky epikondylů kostí a tloušťky kožních řas, až po parametry jako tělesné složení, objem svalů a množství vody v těle. Dokážeme tedy poměrně přesně a podrobně popsat, jak takový světový veslař vypadá. 

Například u žen těžkých vah je elitní žena ve věku 24 let, váží 76 kg a měří bezmála 180 centimetrů. Takto bychom nyní mohli vyjmenovat dalších 25 parametrů. Dokážeme definovat, v čem jsou si jednotlivé kategorie podobné, v čem naopak diametrálně odlišné. Přehledová tabulka naměřených hodnot je v mnoha parametrech srozumitelná i širší veřejnosti.

Tato zjištění jsou zásadní pro správné určení kritérií a pro výběr budoucích závodníků (identifikace talentu či identifikace závodníků s vhodnými parametry pro veslování), případně pro lepší doporučení váhové kategorie právě na základě porovnání individuálních parametrů s naměřenými hodnotami pro jednotlivé kategorie. 

Budeme-li vycházet z naměřených dat, nevyskytuje se ve světovém veslování mnoho těžkovážníků mužů s výškou pod 183 centimetrů, pokud tedy máme jedince, který má 182 centimetrů, víme, že má stastisticky větší šanci udělat kariéru jako lehkovážník, a můžeme ho takto směřovat. Samozřejmě hraje roli kombinace více faktorů než jen samotná výška.

Chtěli jsme zařadit i nějaký silový test, nicméně vzhledem k přípravě na závod bylo jasné, že podium s mrtvým tahem by nejspíš neprošlo, a tak volba padla na ruční dynamometrii, což je jednoduše řečeno měření síly stisku ruky. Na základě výsledků zde můžeme říci, že rozdíl v síle mužů lehkých vah a těžkých vah je kolem 15 %, u žen pak 24 %. Je však otázka, zda to platí u síly obecně, nebo zda je tento výsledek pouze u námi zkoumané ruční dynamometrie.

Výsledky může využít kdokoli zvědavý a zvídavý, kdo se chce něco dozvědět, nebo kdo se chce srovnat vůči světové elitě - zhruba polovina parametrů je zjistitelná v domácích podmínkách krejčovským metrem, posuvným měřítkem a váhou. Pro závodníky by výsledky v tomto ohledu jistě zajímavé být měly. Zároveň jim to může usnadnit rozhodování mezi směřováním k lehké nebo těžké váze. Trenérům i závodníkům dokážou výsledky poradit ohledně směřování tréninku v oblasti tělesné konstituce - např. objemu svalů a podílu aktivní tělesné hmoty v těle. Šéftrenérům a funkcionářům zase dokážeme napovědět v tom, jaké závodníky vyhledávat.

Nejsme si vědomi toho, že by se tento typ výzkumu plánoval na každém dalším MS. My to v tuto chvíli v plánu nemáme, za ostatní výzkumníky nemohu mluvit, FISA k nám byla velmi vstřícná, takže dveře jsou pravděpodobně stále otevřené. Jiné výzkumy v oblasti veslování však určitě na našem programu jsou, takže se je rozhodně na co těšit.

Kolektiv autorů J.Busta, J.Hellebrand, I.Kinkorová a T.Macas

Katedra plaveckých, vodních a technických sportů UK FTVS

Za autorský kolektiv

Jaroslav Hellebrand

ZDROJ: Frontiers in Active Living - Elite Sports and Performance Enhancement (kolektiv autorů UK FTVS - Busta, Hellebrand, Kinkorová, Macas) odborný článek ohledně morfologie veslařů: "Morphological and hand grip strength characteristics and differences between participants of the 2022 world rowing championship" 

ODKAZ článku ZDE