Metodika Labské akademie veslování jako nástroj pro e-learning v době covidu a po něm

V době aktuálních epidemiologických opatření je nad míru důležité zařazení sportovních aktivit do běžného denního rytmu života mládeže i celých rodin. Svoji fyzickou zdatnost musí udržovat i aktivní sportovci na všech úrovních. Kde ale naleznou trenéři, sportovci nebo rodiče ty správné informace, návody, motivaci? Speciálně pro veslaře vznikl během posledních let unikátní metodický materiál. Dohromady spojily síly Labe aréna, z.s., TJ KVS Štětí, z.s. na české straně a na německé straně Landesruderverband Sachsen, e.V. a Pirnaer Rudervereien 1872 e.V.   Ve vzniklém materiálu je tak čerpáno z domácích i zahraničních zkušeností a celosvětových trendů. O ¹⁾metodice a jejím využití v nelehké době jsme si povídali s Danielou Nacházelovou, úspěšnou českou veslařkou a Přemyslem Panuškou, metodikem Českého veslařského svazu.

⁽¹⁾Metodice LAV jste se intenzivně věnovala poslední roky. Jak jste s výsledným materiálem po obsahové stránce spokojena?
Zadání projektu bylo napsat srozumitelný text pro trenéry, rodiče a samotné veslaře a to se myslím povedlo. Metodika je výsledkem mých praktických poznatků za posledních patnáct let a současné veslařské teorie.

Pro koho je materiál primárně určen?
Materiál je určen pro trenéry, rodiče, sportovce, ale také pro učitele tělocviku, protože doufáme rozšířit projekt „Česko vesluje“ mimo veslařskou komunitu.

Současná doba jde naproti moderním technologiím, online řešení apod. Myslíte si, že má metodika ve své současné podobě možnost pozitivně ovlivnit sportuchtivou populaci? Případně v jaké podobě by se měl materiál objevit, aby tomu tak bylo?
Od začátku byl projekt koncipován jako interaktivní, protože dnešní doba si to žádá. Bylo to dobré rozhodnutí a naše metodika je nejen textová, ale má i svou videosekci pro snadnější vizualizaci.

Takže má tento metodický materiál i v současné covidové době šanci uspět? Na co by se v něm měli čtenáři v prvé řadě zaměřit?
Text by měli přečíst a nové věci vyzkoušet. Na základě nových poznatků se potom ptát dál a posouvat své schopnosti a dovednosti. Nejen jako trenér, ale i jako závodník.

Co byste ⁽¹⁾Metodice LAV popřála do budoucna?
Aby za chvíli Metodika nestačila a byl hlad po 2.0 verzi, která půjde víc do hloubky. Jsme teprve na začátku, doufám.

I Český veslařský svaz se musel nějakým způsobem začít vyrovnávat se ztrátou přímého kontaktu trenérů s veslaři. Na webový stránkách a youtube se objevila metodická videa a podobné materiály. Jak tohle funguje, máte nějaké zpětné vazby?

V té první vlně jsme reagovali velmi rychle a vytvořili jsme domácí videa, kde jsme probouzeli v těch lidech nějakou aktivitu. Myslím si, že to byl velmi úspěšný projekt a že jsme strhli pár lidí. Lidi se přihlašovali, byly vypsány i nějaké soutěže, odezvy jsou. Obávám se, že ta situace je ale špatná a tyhle pokusy přimět děti k aktivitě jsou čím dál složitější. Bohužel není v blízké budoucnosti vidět, že by se to mělo změnit, což je strašné. Všichni odborníci se shodují, že v podstatě nejtěžší moment je, že závodník nemůže závodit, nemá přirozený motiv, nemůže naplnit touhu, proč ten sport dělá. Od radosti z pohybu, závodění, po legraci a zábavu s kolektivem. Závodění je pro starší pak alfa omega. 

Veslování má ale oproti jiným sportům výhodu, můžete využívat trenažéry, je to tak?
Ano, v únoru bude i online Mistrovství ČR na ergometru. Svaz je schopen zapůjčovat ergometry, máme elektronické systémy. Závodník si tak zajede závod, dá-li se tomu tak říkat, v domácích podmínkách. Je to vlastně fantastická výzva mít takovou možnost i v těchto podmínkách. 

Nyní k samotné ⁽¹⁾Metodice LAV. Jaký byl Váš cíl při tvorbě samotné metodiky?
První schůzky byly takové přemýšlení, kterým směrem bychom to směřovali. Podařilo se, že metodika cílí na přípravu těch nejmladších a dětí mladšího a staršího školního věku. A tam si myslím, že ta odbornost je strašně potřeba. V tomto ohledu jsme získali vynikající zázemí německých partnerů a využili jejich zkušeností. Výsledky přineslo i spojení s vysokoškolskými učiteli, díky čemuž jsme pak  vytvořili dobrý návod jak v tomhle věku sportovat. Můj cíl tedy bylo ovlivnit metodiku do tohoto směru a myslím, že to nebyl jen můj záměr. 

Při tvorbě metodiky LAV byl kladen důraz i na srozumitelnost. Povedlo se to?
Myslím, že jo. My jsme to samozřejmě poskytli k nahlédnutí profesionálním, vyspělým trenérům. Ti nám to moc nepochválili, protože čekali nějaké vědecké pojednání, zdůvodnění, rozsáhlé texty, ale to by v téhle chvíli moc nepomohlo. Raději tedy stručně, jednoduše, přehledně.

Doporučujete tedy v této složité době a to víc, aby trenéři, rodiče a i děti sáhli po ⁽¹⁾Metodice LAV?
Ta metodika se nechá nalézt na internetových stránkách. Já si myslím, že by po tom měli sáhnout rodiče, kteří mají zájem o rozvoj dětí. A v tom věku, který teď popisujeme je zásadní věc to rodinné prostředí a jeho motivace. Právě v tuto chvíli se nabízí a je dobré, že to není obsáhlé, nepředstavuji si, že by rodič měl několik hodin času na studování veslařské literatury. Nemá! Tady je to ale tak stručné, aby mu to nezabralo tolik času, a rozhodně to pomůže při domácí výchově, při domácím tréninku. Vnímavější děti v tom mohou získat informace také. Např. zda to co dělají, je správně, zda to množství je optimální. A jestli ten jejich sportovní rozvoj pokračuje tak, jak je potřeba. 

Co byste ⁽¹⁾Metodice LAV popřál do budoucna?
Dáváme ji jako doporučenou literaturu, jako informační kanál při studiu licence C a já myslím, že kdyby se Metodice povedlo pomoci trenérům s osobním rozvojem, bylo by to nejlepší. Protože vzdělaný trenér, který vede děti správným směrem, to je to nejcennější, co by to naše hnutí potřebovalo. Já bych popřál metodice, aby byla prostě platná!