Jsem rád, že na našich závodech vídám převážně usměvavé, spokojené a šťastné děti, říká odstupující předseda ČVS

Ondřej Šebek byl vládou jmenován novým předsedou Národní sportovní agentury. Nové role se ujme 1. prosince a den předtím rezignuje na funkci předsedy ČVS. Při té příležitosti jsme Ondrovi položili několik otázek na jeho pocity a názory na současné dění v českém veslování.

Ondro, gratulujeme ke jmenování do nové funkce.

Předsedou ČVS jsi byl rok a půl. Co Ti tento čas u veslování dal po lidské a profesní stránce?
Po lidské stránce mi přinesl možnost setkat se s mnoha zajímavými a inspirativními lidmi. Ať už to byli lidé, se kterými jsem se seznámil nově, ale ve velké většině to bylo setkání s přáteli z časů, kdy jsem závodil nebo trénoval. S mnohými z nich jsem se viděl po mnoha letech. Zjištění, že kdo byl součástí veslařské komunity u vody zůstává, je skvělou vizitkou pro veslařskou komunitu. Z profesního hlediska pro mě bylo složité některé zaběhnuté procesy měnit. Přiznám se, že jsem zažil i několik, sportovní terminologií řečeno faulů, které jsem právě mezi veslaři nečekal.

Těšíš se na nové výzvy?
Určitě ano, stát v čele nejvýznamnější sportovní instituce v ČR je nejen výzva, ale i velká zodpovědnost. Vnímám to jako možnost pomoci sportu. Budu mít příležitost využít své dlouholeté zkušenosti ve sportovním managementu. Právě skutečnost, že mohu nabídnout praktický pohled na řízení sportu z pohledu kolektivního i individuálního, profesionálního i amatérského, vrcholového i mládežnického – to vše jsem ve své dosavadní kariéře absolvoval, byla mou velkou výhodou při výběru kandidátů na post předsedy NSA.

V jakém stavu se dnes české veslování nachází?
Svým nástupcům předávám svaz stabilizovaný, bez zásadních problémů, které by neřešily i jiné sporty. Máme za sebou skvělé Mistrovství světa, hospodaření svazu i jeho dceřiných společností je lehce ziskové, v mnoha našich loděnicích mají víc zájemců o veslování než kapacitu lodí nebo vodních toků, máme nastavenou jasnou a dlouhodobou spolupráci s resortními centry a připravujeme aktualizaci způsobu výchovy mládežnických kategorií. I přes to, že prakticky z každé vrcholné akce, která se za mého působení konala, naši reprezentanti přivezli alespoň jednu medaili (vyjma OH, kde 4. místo lehkého dvojskifu bylo skvělým úspěchem s medailovou příchutí), považuji právě generační výměnu v reprezentaci za nejzásadnější problém. Světové vrcholové veslování se skokově posouvá, a i v přípravě a výběru našich reprezentantů se tomu musíme přizpůsobit. Jsem přesvědčen, že současné vedení sportovního úseku dělá takové kroky, aby nám pomyslný vlak neujel.

Co je potřeba udělat, aby veslování zaujalo ještě důstojnější pozici mezi sporty v Česku?
Tady bych chtěl říct, že mezi ostatními sporty veslování důstojnou pozici má. Všichni moji kolegové z vedení dalších svazů respektují veslování jako tradiční olympijský sport s bohatou historií a řadou velkých úspěchů našich veslařů. Velkou roli v postavení veslování hraje i povědomí o jeho síle v západním světě a vazbě na univerzity. Věřím, že už za mého působení jsme zapracovali na zlepšení mediálního obrazu našeho sportu, četnost televizních přenosů i dalších mediálních výstupů se jednoznačně navýšila a jsem přesvědčen, že v tomto bude české veslování dále pokračovat. K důstojnému postavení však jednoznačně patří i mezinárodní úspěchy, a to nejlépe na půdě Olympijských her. Z toho plyne jasná potřeba podpory těch reprezentantů, kteří mají dispozice na OH uspět, to si v našich aktuálních podmínkách vyžádá tvrdou práci a hlavně trpělivost. Moc jí všem, kterých se to bude týkat přeji.

Letošní rok byl pro nás výjimečný pořádáním MS. Jaký přínos má taková akce pro české veslování do budoucna?
Takto významná veslařská akce byla v ČR po téměř 30 letech. Díky ní s o veslování v našich médiích hodně mluvilo, televizní přenosy z Račic byly skvěle zpracovány, a mnoho lidí i mimo veslařskou komunitu veslování zaujalo. MS navštívilo nejen mnoho diváků, ale i řada sportovních funkcionářů z jiných sportů a řady střešních sportovních organizací a i oni na vlastní oči viděli velikost i atraktivnost MS. Je úkolem všech funkcionářů a trenérů na úrovních od náboru žáků až po reprezentační úroveň, najít cestu, jak tento potenciál využít pro rozvoj veslování v ČR.

Jak vidíš rozšiřování členské veslařské základny a její udržitelnost v nejbližších letech?
Kde by mohlo české veslování případně hledat inspiraci?
K rozšíření členské základny je nutné poznamenat, že nejde pouze o nábor nových adeptů, ale zejména potřebu mít pro ně vytvořené podmínky, a to jak dostatečný počet kvalifikovaných a zapálených trenérů, tak i dostatečný lodní materiál i průjezdnost našich vodních toků. Inspiraci u jiných sportů bych nehledal, máme řadu zkušených trenérů i funkcionářů, jen bych si dovolil apelovat na všechny trenéry těch nejmladších kategorií, aby se snažili do sportovního programu co nejvíce zařazovat všeobecnou přípravu a zábavné prvky z jiných sportů.

ČVS od roku 2023 převzal pozici organizační agentury Primátorek. Jak hodnotíš tento krok a jak vidíš budoucnost neslavnějšího závodu v Česku?
Tento krok hodnotím kladně a jako nejlepší možnou reakci na informaci o nezájmu stávající pořadatelské agentury v tomto projektu pokračovat a zejména po skvělém průběhu MS jsem přesvědčen, že náš eventový tým zvládne i organizaci Primátorek včetně propojení sponzorských aktivit spojených s Primátorkami i s podporou veslařské reprezentace.

Nechci samozřejmě slyšet jména, ale máš nějaké své tajné tipy na vhodné kandidáty na nového předsedu? Co bys novému předsedovi poradil ze svých zkušeností?
Je pravdou, že ve chvíli, kdy se začalo mluvit o mém možném působení v NSA, se mi ozvalo hned několik potenciálních zájemců o pozici předsedy ČVS. Nejméně 2 možní kandidáti jsou velmi zajímavá jména s velkou zkušeností i přesahem možných využití jejich kontaktů. Jsem přesvědčen, že zájemců bude víc a bude-li se nový předseda volit, zcela jistě bude z koho vybírat. Neznám v tuto chvíli ani všechna jména ani jejich programy – bude-li to někoho zajímat,  rád vám řeknu svůj názor až to bude aktuální.
Když bude mít nový předseda zájem, zcela určitě mu předám nejen zkušenosti a také nějaké rady, to nechci dělat veřejně. Ale závažným tématem k zamyšlení je zahájení diskuse o aktualizaci stanov v rámci síly hlasování, která nezohledňuje ani velikost ani úspěšnost jednotlivých klubů. Asi se shodneme, že není správně, že možnost ovlivnit fungování svazu včetně volby jeho orgánů  má stejnou klub, ve kterém trénuje a úspěšně závodí 200 dětí a klub kam 2x týdně přijdou veslovat 4 veteráni. A to nemyslím nikoho konkrétně, jen současné stanovy přisuzují oběma jeden hlas se stejnou vahou. Součástí diskuse by jistě měla být i přímá volba zástupců jednotlivých oblastí kluby z dané oblasti, nikoliv všemi kluby. Chci také vyjádřit podporu nového Projektu zajištění přípravy mládeže, který bude klubům brzy představen a v této souvislosti prosím, aby všichni zástupci hnutí na tento záměr nepohlíželi optikou pouze svých klubů, ale zájmy celého veslování, které se bez úspěchu na mezinárodní scéně dlouhodobě neobejde.

Co bys popřál českému veslování?
Pochopitelně jen to dobré. Především to, ať si všichni možnost být součástí veslařské komunity užívají a jsou na to patřičně hrdí. Věřte mi, že mohu srovnávat a na našich závodech vídám převážně usměvavé, spokojené a šťastné děti, které sportují, budují si přátelství, radují se z úspěchů, vzájemně se podporují. Jsou i sporty, na jejichž soutěžích se brečí a nadává. Přeji českému veslování co největší výpravu v Paříži a medaili z Los Angeles.
Přeji českému veslování, ať se mu daří dále rozvíjet příbřežní veslování a ať nabídne zázemí i paraveslařům. V obou těchto odvětvích vidím velký potenciál.
Hlavně se nechci úplně loučit. K veslařské komunitě se dál hrdě hlásím a doufám, že mi časové možnosti dovolí, abych se přijel podívat na závody a zůstávám v pracovním a věřím, že i v přátelském kontaktu s mnohými z vás.

Za veslaře, Ti Ondro, přejeme hodně úspěchů, štěstí a klidnější, méně turbulentní dobu při Tvé práci.