Úspěšný Festival halového veslování

Minulý víkend proběhl nultý ročník Festivalu halového veslování, při kterém měli možnost si zazávodit také příznivci veslování, kteří nejsou registrovaní v Českém veslařském svazu. Na 500m trati vybojoval vítězství Jakub Podrazil, který původně dorazil jako host, ale atmosféra festivalu jej strhla k usednutí za madlo trenažéru. Mezi neregistrovanými veslaři získal nejvíce bodů Václav Válek, který se připravuje pod zkušeným veslařem a instruktorem Petrem Vitáskem. Oba vybojovali také týmové vítězství, i když každý v jiném týmu. Kompletní výsledky naleznete zde.

Spokojenost s proběhlou akcí vyjádřil předseda Českého veslařského svazu, Dušan Macháček: „Z mého pohledu byl Festival halového veslování velmi úspěšný. Popravdě řečeno to pro nás všechny byla velká výzva a velký krok do neznáma. Na rozdíl od tradičních a zaběhnutých halových mistrovství a českého poháru jsme akci pojali úplně jinak a založili jsme tak vlastně úplně jiný formát veslařských závodů.

V našem tradičním pojetí nám veslařům jde především o výsledek.  Rychle si odzávodit a domů. 

Jenže, popravdě řečeno, to není pro neveslařskou veřejnost, na kterou primárně cílíme a pro koho byl Festival určen, nic přitažlivého. 

Chtěli jsme všechny zájemce o halové veslování vtáhnout do děje. Každý si mohl všechno vyzkoušet a osahat na vlastní kůži. Důležité je zbavit lidi předsudků, že trenažéry nejsou jen pro takové Vašky Zitty a naopak, že jsou úplně pro každého a že závodění na nich není cílem, spíše takovým příjemným zpestřením.

Mám hezký příklad. Přišla asi 12letá veslařka v doprovodu své maminky, která nikdy před tím neveslovala. A dopadlo to nakonec tak, že si po kratším zaškolení zazávodila vedle veslařky i maminka.

Každý si na Festivalu našel to své, i ti, kdo seděli na trenažéru vůbec poprvé. Kromě 500m a čtyřek na 4 minuty bylo nejatraktivnější sledovat přesedání čtyřčlenných štafet na 4x200m.

Přišli hasiči, policisti, celníci, crossfiťáci a hobíci z indoor rowing klubů. Nescházely ani známé veslařské tváře. Vypsané závody sice byly nedílnou součástí Festivalu, koneckonců jelo se o dva nové trenažéry, ale nikdo to moc nehrotil. Byla prostě pohoda. A o to šlo! A to se nám, myslím, podařilo. 

Prý, kdy bude další Festival… Něco určitě vymyslíme, nejspíš ještě před halovým ME, které pořádáme 11. 1. 2020 v Praze. 

Teď už minimálně víme, jak na to.“