kary V prvních pěti stech metrech je vaše mysl zmatená startem, šesti kormidelníky ječícími v šesti jazycích, faktem, že toto je olympiáda, že veslujete za boha a svou zemi, za svou dívku, matku i za své spolužáky.
V druhé pětistovce jste vymetli všechny tyto zbytečnosti ze svého vědomí a srostli jste se svou lodí, devět mužů se společným cílem. Bolest se právě začíná vkrádat do vašich paží a nohou, i do vašeho vědomí, protože víte, že vám zbývá ještě tisíc metrů a nedovedete si představit, jak to dokážete.
V třetí pětistovce se vesmír zúžil jen na vás a na vašeho partnera před vámi, muže, s kterým jste trénovali tolik stovek mil, nacházíte bezpečí v jeho širokých zádech a půjčujete si jeho sílu, protože udržet s ním tempo je to jediné, co má teď smysl.
Posledních pět set metrů jste sami na celém světě, se svou bolestí, nohama, které odmítají pracovat, bez dechu, máte pocit, že cíl nikdy nepřijde. I když jste rozhodnuti toho nechat, táhnete veslem až do posledního záběru. Na vítězství vůbec nemyslíte. Zase jednou v životě ze sebe vydáte všechno.
Emory Clark
člen vítězné osmy na OH v Tokiu 1964
