Buďte trpěliví, pravil trenér

Lidové noviny 18. srpna 2008 PEKING - Ještě pět set metrů před cílem sahali po medaili, od stříbra je nakonec dělila pouhá vteřina.Českou čtyřku bez kormidelníka Gruber, Horváth, Bruncvík, Neffe. V semifinále olympijské regaty se postarali o senzaci první kategorie vyřazením Nizozemců a Italů, medailistů z MS.

„Jenže teď nám sto padesát metrů před cílem došly síly,“ hlesl třiadvacetiletý veslovod Karel Neffe, nejstarší člen posádky. Medailový sen čtyř mladých mužů se rozplynul, páté místo odmítli považovat za úspěch.

„Kdybych vám na jaře řekl, že tady pojedete finále, brali byste to všemi deseti. Teď jste zklamaní, ale až se vám to rozleží, uvědomíte si, co jste dokázali. Po olympijském finále touží tisíce veslařů na celém světě, ale vy jste v něm byli a bojovali jste, byť vám málokdo věřil,“ říkal vyčerpaným veslařům jejich kouč Petr Blecha.

„Už za rok budete na mistrovství světa znovu bojovat o medaili, a mnohem úspěšněji. Záleží jen na vás, musíte být trpěliví,“ dodal.

Také k jeho svěřencům se však donesly plány o vytvoření reprezentační osmiveslice, která by konkurovala světové špičce. „A kdo by v ní jezdil? Ondra Synek těžko, takže osma by pohltila všechny ostatní disciplíny? Navíc zdejší finále osmiveslic, to byl hukot. My se do osmy tedy nepohrneme,“ kroutil hlavou Neffe.

Knapková trpěla s vesly dvakrát

18. srpna 2008

PEKING - Tolik toužila po olympijské medaili, ale zůstala bez ní. Byť měla dokonce dvě příležitosti ji získat. Ta druhá byla danajským darem, odmítnout však nechtěla.

Skifařka Miroslava Knapková, dvojnásobná vicemistryně světa, která letos v závodech Světového poháru skončila pokaždé za „nepřemožitelnou“ Běloruskou Karstenovou, začala finále skifu excelentně. V polovině trati vedla, nakonec na ni ale zbylo páté místo.

„Moc si nepamatuju, co se dělo, byla jsem trochu v tranzu. Jenže po kilometru mi došly síly. Jako by mi někdo hodil kotvu, ani jsem se nemohla hýbat,“ pravila zklamaná Knapková, kterou několik posledních dní trápily dýchací potíže a kašel. „Mohlo se to projevit, ale vymlouvat se nechci,“ hlesla.

Osmdesát minut poté usedla do dvojskifu, který strokovala Gabriela Vařeková. Také tuto loď totiž zasáhly zdravotní patálie - druhou členku posádky Jitku Antošovou dva dny před finálovým bojem postihly vysoké horečky.

Ty ustoupily až ráno v den finále a Antošová, spolu s Vařekovou dvojnásobná juniorská mistryně světa a dvakrát vicemistryně světa do 23 let, nechtěla finále vzdát.

„Bojovat na olympijských hrách o medaile byla naše společná touha, náš sen,“ přiblížila Vařeková.

Několik hodin před startem ženských dvojskifů vyřkl lékař Petr Fojtík ortel: Jitka finále jet může, ale pouze na vlastní odpovědnost. Nejen pot, také slzy „Já jsem byla první, kdo jí řekl, že nechci, aby finále jela. Oplakala to, ale její organismus musel být vyčerpaný,“ slzela Vařeková.

Definitivní verdikt vyneslo veslařské vedení. „Shodli jsme se, že Jitku do závodu pustit nemůžeme. Neseme zodpovědnost za výsledky, ale také za zdraví závodníků,“ pravil šéftrenér Přemysl Panuška. „Sportovec je zvyklý přemáhat únavu, právě proto by start Jitky mohl být pro ni nebezpečný. Nemělo smysl riskovat,“ dodal.

Hodinu před startem finále skifařek zašli trenéři za Knapkovou. „Její nemoc byla méně závažná,“ řekl Panuška.

„Řekla jsem, že to vydržím. A vydržela,“ hořce se usmála Knapková.

Lékař Fojtík doporučil, že by se mohla projet, ale ne závodit. „Snažila jsem se, abych to Gabče moc nekazila. Bylo mi hodně líto, že holky nemohly tak dobře rozjetou regatu dokončit. Ještě nikdy jsem takový dvojboj nezažila a jsem ráda, že jsem to přežila,“ řekla Knapková po příběhu plném emocí.
JIŘÍ JAKOUBEK, (od zpravodaje LN v Číně)