Jakub Kyncl

Jakub je nadějný český veslař, který začal svou sportovní kariéru ve fotbale, ale údajně pro něj neměl dostatečné nadání. Jelikož je z rodiny kanoistů, tedy rodiče věděli, že kolem vody je dobrá parta, tak ho jeho otec, inspirován rozhovorem Ondřeje Synka, přivedl k veslování. Jakub začal trénovat ve veslařském klubu Blesk pod vedením Petra Bíska a od svých 15 let pod Dušanem Vičíkem, který zásadně ovlivnil jeho setrvání ve vrcholovém sportu.

V roce 2018 dosáhl významného úspěchu, když s Janem Vackem, jako prvoročáci junioři, získali bronzovou medaili na Mistrovství světa juniorů na dvojskifu. Od roku 2022 úspěšně kombinuje studium se sportem na Northeastern University v Bostonu, kde studuje mezinárodní vztahy. Je členem univerzitního týmu Huskies, se kterým v roce 2023 v posádce Varsity 8+ (první osma) postoupil do finále A Amerického mistrovství, kde vyřadili tým Harvardu s Clarkem Deanem (člen amerického národního týmu).

1. Co tě motivovalo k tomu, že ses rozhodl odejít studovat a veslovat na zahraniční univerzitu? Co tě lákalo na této příležitosti?

Byl jsem první rok na Dukle, třetím rokem v kategorii U23 a jezdil jsem s Matějem Machem seniorskou dvojku bez kormidelníka, takže ze sportovního hlediska panovala naprostá spokojenost. Nedařilo se mi ale dobře skloubit trénink na Dukle a studium na vysoké škole. Amerika mě lákala hlavně kvůli angličtině, kvalitě studia a životním zkušenostem.

2. Jak probíhal kontakt s trenéry a univerzitními týmy? Psal jsi univerzitám sám, nebo tě oslovili? Co tě přesvědčilo o tom, že právě tato škola je ta pravá?

Moje ročníky byly trošku specifické, protože jsme maturovali uprostřed covidu. První univerzity mě kontaktovaly během mých juniorských let, ale to jsem měl ještě 2 až 3 roky do maturity. Pak to utichlo kvůli covidu a moje současná univerzita spolu s University of Washington se ozvaly na podzim 2021. Jelikož si rodiče nemohli dovolit platit školné, zvolil jsem Northeastern University, která mi nabídla plné stipendium. Taky se mi líbil Boston a jejich Co-op program, což je specialita naší univerzity, kdy absolvujete povinnou půlroční stáž.

3. Mohl bys popsat, jak probíhaly přijímací zkoušky, jak jsi řešil financování a co bylo nejtěžší na celém procesu? Pomáhala ti škola během celého procesu? Získal jsi stipendium, nebo jsi hledal jiné zdroje financování? Bylo těžké získat podporu?

Přijímačky jsem dělal jen z angličtiny, protože jsem měl vyznamenání z maturity a dobré známky první rok na Karlovce, takže jsem vlastně přestoupil na jinou školu. Je potřeba C1 certifikát s čímž jsem dost bojoval, ale měl jsem intenzivní doučování.

Musím říct, že celý proces ohledně přihlášky, víza atd. je extrémně složitý. Trenéři a škola vám poradí, ale víceméně si to musíte vyřešit sami. Jak už jsem zmínil, tak mám plné stipendium, které hradí téměř vše kromě letenky a poplatků za visa.

4. Jaká byla tvoje očekávání před odjezdem a jak se liší od reality? Co tě nejvíce překvapilo na studiu nebo veslování v zahraničí? Je něco, co by sis přál vědět předem?

Jel jsem tam dost nepřipravený, ale hodně natěšený. Přijel jsem o měsíc později kvůli Mistrovství světa v Račicích, které se nám bohužel těžce nepodařilo, a tak změna prostředí byla vítaná. Byla to docela sranda, protože všichni moji kamarádi se víceméně stěhovali a já přijel s jednou taškou, jak na soustředění. První semestr je pro každého hodně náročný, stýská se vám. Chce to ale vydržet, druhý semestr je obrovský posun, cítíte se víc komfortně. Od třetího/čtvrtého semestru se cítím jako doma. Nejvíc mě překvapil náš tým. Máme skvělou partu, kde jeden dýchá za druhého a pomáháme si. Je to velká změna, když máte v týmu 40 lidí.

5. Co považuješ za největší výzvu v kombinaci studia a veslování na univerzitě? Jak zvládáš skloubit náročný tréninkový režim s požadavky studia? Máš nějaké tipy pro ostatní, kteří by chtěli jít stejnou cestou?

Pokud chcete mít jedničky ve škole, znamená to opravdu hodně času stráveného studiem, řekl bych tak 30 až 40 hodin týdně. Vstáváme každé ráno v 5 na první fázi tréninku, přes den jsem ve škole nebo dělám úkoly, večer je posilovna nebo trenažer. Trénujeme tak kolem 18-20 hodin týdně a pokud si snažíte přidávat, moc volného času už nezbyde. Na druhou stranu se naučíte dobře pracovat s časem a o víkendu nějaké volno určitě najdete. Mě nejvíc baví opravdové volno na Vánoce, protože zkouškové máme v první polovině prosince. Tip by asi byl, udělat si velmi striktní harmonogram v týdnu, čas vám bude hezky utíkat a volné sobotní odpoledne se vyplatí.

6. Plánuješ se po studiu vrátit do Česka? Pokud ano, máš motivaci pokračovat ve veslování na vrcholové úrovni a reprezentovat Českou republiku, nebo máš jiné plány?

Rád bych se vrátil na Duklu a pokusil se probojovat do nějaké posádky. Těším se, že si poprvé v životě zkusím veslování naplno, žádná škola. Ideální cíl je olympiáda, ale samozřejmě si uvědomuji, že je to momentálně dost daleko.