Lenka Lukšová

Na loděnici mě přivedla sestra Jitka, která už veslovala. Pan trenér Pazderka jí řekl, že potřebuje podobně starou holku jako já, do párové čtyřky. Pamatuji si, že jsem se hrozně těšila až mě ségra do loděnice vezme. Měly jsme tam jít v pondělí, ale nakonec mi řekla, že v pondělí nemůže, že to pro ni je komplikace, tak jsme šly až ve středu. Bavilo mě to hned.

Ségra pro mě byla velkou motivací a tahounem a já se ji snažila vyrovnat, takže jsem dřela. Nejvíc vzpomínám právě na dvojskif s ní. Myslím, že to bylo nejzásadnější v mojí kariéře. Tím, že jsme spolu jezdily, jsem měla dost rychlý přestup z juniorů do dospělých. Docela se nám od začátku dařilo, a to mně ten přestup hodně usnadnilo.

První Olympiádu jsem jela, když mi bylo 20. Když pak ségra přestala veslovat tak jsem byla ještě U23 a vrátila jsem se do posádky s Denisou Čvančarovou, se kterou jsme v roce 2013 jely U23 svět. Hodně se mi vryl do paměti ale i závod na Evropě v roce 2017 v Račicích. Jely jsme na start závodu a moc jsme si toho neřekly, ale já jsem prostě věděla, že ho vyhrajeme. Nebyly jsme favoritky, já jsem ani nebyla ve svojí top formě. V tom roce 2017 jsem začala veslovat až v březnu. Operovali mi rameno, a tak jsem na té Evropě byla po velké pauze. Samozřejmě když se člověk učí pracovat s tou hlavou, tak se snaží si navodit ten pocit, že vyhraje, ale tohle bylo jiný, zvláštní. My jsme vystartovaly, nebyly jsme v čele, ale já jsem byla v klidu, já věděla, že to dojedeme, a že vyhrajeme. Možná na to měl vliv i fakt, že tam byla skvělá atmosféra a fanoušci, o kterých víš, že jsou tvoji. To udělá hrozně moc.

Vtipnou vzpomínku z veslování, kterou mám, je ještě z Děčína, když jsme jako mladší cvakli párovku s kormidelníkem. V Děčíně bývá velký proud a taky jsou na řece ohromný bójky. Náš kormidelník byl malý kluk, co snad ani ještě neuměl plavat a my jsme zas byly malé a slabé holky. Otáčeli jsme se s lodí, ale nestihli jsme to, takže jsme nabourali bokem do jedné z těch bójek. Zrovna u místa kormidelníka. Ten okamžitě vyskočil na bójku, my jsme se chvíli dívaly, jak se do lodi hrne voda a pak jsme vyskákaly ven do vody. Párovka plavala někam do Drážďan a my jsme plavaly ke břehu. Pro tu loď pak dojeli mladí kluci, byli u toho i kajakáři, kteří do lodi nasedli a dojeli zpátky. Loď se zachránila, ale my jsme dostali vynadáno, že jsme utopili slajdy.“

Věk: 33 let

Výška: 177 cm

Oddíl: VK Slavia Praha

Mateřský oddíl: VK Děčín

Reprezentační výsledky:

7. místo OH 2012, 10. místo OH 2016

10. místo OH 2021, 8. místo OH 2024

4. místo MS 2010

2. místo ME 2009, 3. místo ME 2011

3. místo ME 2016, 1. místo ME 2017

Škola: ČZU